Ad toalety – fikanější hráči si vystoupali do vyšších pater, kde byly toalety dobře uklizené, jinak netřeba nic dodávat .

Turnaj byl celkem fajn, akorát organizace mi přišla prazvláštní. Nekonalo se v podstatě žádné uvítání hráčů, pouze jeden z pořadatelů otravně a pronikavě zahvízdal na všechny přítomné, že už je nalosováno (to se konalo při každé příležitosti, kdy nám chtěl něco sdělit, až jsme zatoužili dát mu pěstí) a maximálně řekl jednu větu o tom, že nás tu vítá. V podobném duchu se asi neslo i vyhlašování, na kterém jsem ani nebyla a nejspíš jsem tak ani o nic nepřišla. Oproti Paříži jsem však ocenila, že byl v místě hraní klid (akorát jsme se v naší místnosti trochu tlačili, když jsme se hrnuli k partiím a ven) a také to, že se kola začínala víceméně podle plánu bez nevysvětlitelných (a nevysvětlených) hodinových i delších zpoždění. V prvním kole mi byla dost velká zima a vůbec v celém prostoru, ale to se později srovnalo a už jsem si nemohla stěžovat. V naší stísněné hrací místnosti (jen jedné z mnoha, ostatní byly prostornější) se to zahřálo kouřem ze všech přemýšlejících hlav a pak to tam také lehce zapáchalo, ale to člověk nevnímá, když hraje :] Jinak toalety nebyly zrovna dvakrát uklizené nebo příjemné a na tak velký počet hráčů dostatečné, tekla pouze studená voda a ruce se daly osušit jen pod mrazivým foukačem. V bufetu byly milé dámy, ale občas si tam člověk na kafe počkal pěkně dlouho a bagetky mi přišly lehce předražené.

Dohromady sečteno, podtrženo tam bylo spousta drobností které se daly prominout a nijak zásadně život neztrpčovaly, ale v takovém počtu samotný turnaj ani nezpříjemňovaly, takže jakž-takž. Já osobně jsem si nejvíce užila samotné město a čas strávený s ostatními milými spoluvýletníky. Snad také ještě nějaké fotky přibudou … :]