Karlovy Vary (12.-13. 12. 2009) – GPČR, GL

Tradiční (před-)Vánoční turnaj ve Svatošských skalách u Karlových Varů se uskuteční již tento víkend. Kdo potřebuje narychlo získat body do Grand Prix či Gobanligy, ma v podstatě poslední možnost právě na této jedinečné akci. Neobvyklý skupinový systém (6 hráčů každý s každým) je navíc okořeněn bujarou sobotní hostinou, kterou ne každý zvládne.

Fotogalerie: Lucík

Konečné výsledky (more…)

Karlovy Vary (13.-14.12.) – GPČR, MR žen

Na posledním turnaji GP ČR 2008 se sešlo 42 hráčů, kteří hrají tradičním systémem v šestičlenných skupinách každý s každým. V nejsilnější A skupině se utkají Vladimír Daněk, Jan Šimara, Jan Prokop, Petr Cipra, Tomáš Grosser a Lukáš Podpěra. Nedorazil přihlášený Ondřej Šilt, turnaj nehraje ani původně přihlášený Li Ang, jehož příjezd je očekáván až na večer. Jeho plánovaný workshop se tak dostane do časové kolize s dalším lákavým bodem večerního programu. Tradiční grilovačku si naopak bude užívat zde přítomný, leč nehrající Radek Nechanický.

(more…)

Karlovy Vary (9.-10. 12. 2006) – GPČR

V pořadí už šestý Vánoční turnaj se výjimečně konal na blátě, jelikož si paní zima dává prozatím načas. Stejně tak překvapivého měl i vítěze, ale o tom až za chvíli.

Do západočeské metropole dorazila necelá padesátka hráčů převážně z Česka a Německa. Po pátečním uvítacím večeru, který se ničím nevymykal od ostatních turnajů, došlo v sobotu dopoledne k zahájení poslední části Grand Prix ČR 2006. Hráči byli rozděleni podle ratingu do skupin po šesti, v poslední však jeden přebýval a uskutečnil se tak i jeden minišestikolák. Turnaj neměl žádný časový řád, ale přesto se odehrál bez větších komplikací. Někteří borci stihli v sobotu čtyři kola, aby se mohli v neděli trochu prospat po náročné párty. Jiní machři pro změnu první den neodehráli skoro nic a v neděli pak bez problémů zvládli 3 nebo 4 partie. Především rodina Podpěrova zamotala svým protihráčům hlavy, když musela odjet v sobotu po prvním kole zpátky do Prahy, aby se po pár hodinách vrátila zpět a řádně dokončila turnaj. Přeborníkem v nedělní dohrávce se však stal Sliwa z poslední skupiny, který byl v sobotu skoro nezvěstný a měl odehráno snad jen jedno kolo. Druhý den ale všechno zvládl.

Ale teď už přistupme k jednotlivým skupinám. Hned v té první došlo k nečekanému výsledku, jak už jsem poznamenal na začátku. Nepřítomnosti kompletní české špičky (Daněk s Šiltem hráli v Milánu) dokonale využil Tomáš Grosser, když mohl nastoupit v hlavní skupině a v ní zaváhal pouze v prvním kole s Janem Prokopem. S druhým místem se tak musel spokojit hlavní favorit Radek Nechanický, který v partii s vítězem předvedl ukázkovou hrubku a mohl se okamžitě vzdát. Jinak nechyboval a v ostatních kolech dokráčel k vítězstvím. O pořadí tak rozhodla vzájemná partie. Bronzovou příčku vybojoval veterán Petr Cipra. Poslední Jakub Mírka si vypil kalich hořkosti až do dna, když nedokázal zaskórovat ani v jediném kole. (1.Grosser – 4, 2.Nechanický – 4, 3.Cipra – 3, 4.Písařík – 2, 5.Prokop – 2, 6.Mírka – 0)

Ve skupině B došlo k zajímavé situaci. V prvé řadě odstoupil z turnaje Jan Měchura. Neunesl porážku v prvním kole a především obsazení této skupiny. Paradoxně to přispělo k zábavnému rozuzlení celkového pořadí. Všech pět hráčů totiž mělo po pěti kolech na kontě 3 body, vzájemné partie (ani SDOS) nehrály roli, protože se poráželi mezi sebou. Do konečného umístění tudíž promluvil rating a ten měli před turnajem největší Tomáš Kozelek a Kai Meemken. (1.Kozelek, 2.Meemken, 3.Mex, 4.Effenberg, 5.Kovařík – všichni 3, 6.Měchura – 0)

Skupinou C prolétl jako kometa mladý a nadějný Lukáš Podpěra. V silné konkurenci se protlačil na první místo až díky poslední partii, ve které zdolal Bronislava Snídala o 1,5 bodu. Tím připravil o vítězství ve skupině Ondřeje Krumla a ještě k tomu postoupil na 1.kyu. Poslední Gerd Eckert z Německa se v těžké konkurenci nechytl a poznal na vlastní kůži sílu české „nové vlny“. (1.Podpěra – 4, 2.Kruml – 4, 3.Snídal – 3, 4.Franěk – 2, 5.Tvaroh – 2, 6.Eckert – 0)

Skupinu D vyhrál Ondřej Dlouhý, který nestačil pouze na Karla Janečka. Na druhé místo se prosmýknul Zdeněk Dvořák. (1.Dlouhý – 4, 2.Dvořák – 3, 3.Janeček – 3, 4.Beugler – 2, 5.Válek – 2, 6.Černý – 1)

Ve skupině E byla největší pozornost upřena na Jitku Bártovou, která jako jediná mohla ještě přeskočit vedoucího J. Písaříka v Grand Prix. Potřebovala k tomu čtyři body a ty si cílevědomou prací vybojovala. V posledním možném kole GPČR, v poslední partii turnaje, porazila Kurta Paara a navíc o nejmenší možný rozdíl – půl bodu. Dramatičtější vyvrcholení této celoroční soutěže jsme si snad ani nemohli přát. Úplně tím zastínila vítěze skupiny Michala Daňka, který vyhrál všech pět kol. (1.Daněk – 5, 2.Bártová – 4, 3.Hacker, 4.Sos, 5.Paar – všichni 2, 6.Podbiol – 0)

Skupinou F si proklestila cestu na vrchol Jana Lukavská, když prohrála pouze s Carstenem Knopem. Jindřich Dvořáček s vítězkou nebodoval a připadlo mu tak druhé místo. (1.Lukavská – 4, 2.Dvořáček – 4, 3.Knop, 4.Černota, 5.Scheitler – všichni 2, 6.Stolle – 1)

Ve skupině G bylo asi největší ratingové rozpětí a toho beze zbytku využil Václav Kijonka jako lídr. Na druhou hodnocenou příčku se dostal Gerhard Eckenhofer z Rakouska. (1.Kijonka – 5, 2.Eckenhofer – 3, 3.Květová – 3, 4.Podpěra – 2, 5.Klaes, 6.Reinsh – oba 1)

V poslední skupině G se sešlo celkem 7 hráčů, jak už jsem předeslal, a s plným počtem bodů ji ovládl Jan Panocha. Zdárně mu sekundoval Michal Piegl na druhém místě. (1.Panocha Jan – 6, 2.Piegl – 5, 3.Kittlitz – 4, 4.Bártová – 3, 5.Podpěrová – 2, 6.Sliwa – 1, 7.Panocha Jakub – 0)

Po tomto výčtu výsledků to vypadá, jako by bylo go na karlovarském turnaji to nejdůležitější. Ale není tomu úplně tak. Vrcholem byla samozřejmě tradiční zabijačková hostina, na níž se kuchařským uměním podílela především Šárka Panochová. A musím po pravdě říct, že takhle dobře naložené steaky jsem na této akci ještě nejedl a to ani nemluvím o té bezvadné roládě. Ovárek byl dobrý jako vždycky a polívku nemohu soudit, jelikož jsem tentokrát neochutnal. Pivo teklo proudem, bohužel však vyteklo moc brzy, což je snad jediná kaňka na turnaji. Zábava plynula v plném proudu až do ranních hodin, přiživená především hudbou a nějakým tím alkoholem. Až budou zveřejněny fotky, určitě si uděláte lepší obrázek o skvělé atmosféře v dějišti turnaje. Možná prozradí ještě víc, než by si někteří přáli …

Napsal Ivan Kostka

Reportáž z Czech Masters, Karlovy Vary

Úvodem bychom se chtěli omluvit za zpoždění v publikování reportáží z akcí uplynulých týdnů. Na svou obhajobu však můžeme uvést pár objektivních důvodů. Prvním a hlavním z nich je, že redakci dočasně opustil Půlčík, který byl svou neúnavnou prací hybným motorem celého eGOBANU. Bohužel teď se mnohem více potřebuje věnovat škole a starostem o své živobytí. Doufám, že mu všichni vyjádříte dík za odvedenou práci. Některé jeho povinnosti jsem přebral já (především zodpovědnost za obsahovou stránku eGOBANU) a předem vás chci upozornit, že rozhodně nemám tolik času, jako měl dříve on, na to, aby byla zachována stávající úroveň (po formální (technické) stránce by ovšem neměly nastat žádné problémy, neboť tu obstarává Venca a ten zůstává – naopak jsem přesvědčen, že ta bude stále lepší.). Nicméně, pokusím se udělat, co bude v mých silách, aby tyto stránky nadobro nezanikly. Není třeba říkat, že každá pomocná ruka bude vítána sterými díky. Druhým důvodem zpoždění je, že jsem brzy po převzetí funkce redaktora onemocněl. Ale nyní už k samotné reportáži.

Druhý ročník turnaje Czech Masters se uskutečnil ve dnech 25. – 27. 8. v Karlových Varech. Stejně jako minulý rok byl odehrán v reprezentativních prostorách hotelu Gejzír. Herní podmínky pro účastníky byly nevídané nejen v českém, ale i evropském měřítku (srovnáme-li např. s turnaji European Masters). Pro účastníky bylo zajištěno luxusní ubytování, dále příspěvek na cestu a stravu. Předem byla dána jasná pravidla pro chování se v hrací místnosti, čímž byly zaručeny vhodné podmínky pro maximální soustředění hráčů. Rovněž panovala velká spokojenost s úrovní občerstvení. Za to patří velký dík především hlavní sponzorce turnaje Dagmar Ďurovičové. Zvláště pro diváky bylo velice příjemným zjištěním, že tento rok se budou na KGS živě přenášet obě partie. Bohužel jeden z modemů se porouchal hned na začátku, a tak opět zůstalo při jedné. Zde je třeba pořadatelům jednu věc vytknout. Chápeme, že nechtěli hýbat rozpisem, ale opravdu mnohým přišlo poněkud divné, když v pátém kole byla živě přenášena partie Daněk-Dach (mimochodem velice dramatická, až do samého konce – ovšem to na věci nic nemění) a opomenuta zůstala partie Hora-Šilt, která mohla rozhodnout o celkovém vítězi. Budiž jim to poučením pro příště.

Turnaje se zůčastnili O. Šilt, J. Hora, V. Daněk a při neúčasti velice zaměstnaného R. Nechanického též Z. Dach, který byl od počátku pasován do pozice outsidera. Podal ovšem vynikající výkony, a přestože nakonec nezískal ani bod, asi ve čtyřech partiích favoritům zle zatápěl, přičemž minimálně ve dvou stál na jasnou výhru. Za zmínku stojí především ta s Vláďou, ve které oba až téměř do konce považovali jednu situaci za seki, přičemž Zbyňkovi stačil jeden tah a zvítězil by v semeai. Škoda, že se nevyhlašovala cena za fighting spirit. Zbyněk by si ji za svou odvážnou hru jistě zasloužil.

Nikdo nevěděl, co se může očekávat od V. Daňka, který se navrátil z dvouměsíčního pobytu v Číně. Ten sice tvrdil, že tam téměř vůbec nestudoval, ale známe fintičky špičkových hráčů. Můžeme zodpovědně říci, že podal výborné výkony. V posledním kole dokonce už už sahal po titulu, když perfektně rozehrál partii s Ondrou. Nakonec ji však pokazil a skončil třetí.

O druhém místě Honzy Hory se vlastně rozhodlo už v pátém kole, kdy jako jediný na tomto turnaji porazil Ondru. Bohužel pro něj ani po tomto skvělém výkonu už na první příčku dosáhnout nemohl. Ta byla určena pro vítěze již zmiňovaného duelu Daněk-Šilt.

Největší favorit turnaje, O. Šilt vstoupil do turnaje velice sebevědomě, a poté co zvítězil v prvních čtyřech kolech, málokdo pochyboval o jeho celkovém vítězství. Ovšem pak přišlo páté kolo a prohra s Honzou, která Ondru viditelně rozhodila. Jak už bylo řečeno, v šesté partii pak balancoval na hranici vyloženého neúspěchu, neboť v případě prohry by skončil až třetí. Nakonec však vše ustál a obhájil titul Czech Master, jehož je zatím jediným držitelem.

Velice mě mrzí, že musím pořadatele tak skvělého turnaje rovněž kritizovat, ale i kdybych chtěl, nelze zatajit, že těsně před začátkem Czech Masters byl zrušen doprovodný turnaj. Je pravda, že se na něj nakonec přihlásili pouze čtyři hráči, a tak to bylo asi jediné možné řešení, ale jistě si mnozí z vás pamatují, jak se zde již dříve rozvířila bouřlivá diskuse ohledně neexistence vedlejšího turnaje při MR. Varští zde mimo jiné argumentovali tím, že doprovodný turnaj bude už u Masters, takže je to vlastně turnaj za turnaj. Nevím, jestli stokrát nebo tisíckrát byli varováni, že je to naprosto nevhodný termín (okamžitě po skončení soustředění a na druhém konci republiky), ale nedbali toho. Doprovodný turnaj při MR už nezachráníme, jen doufám, že se stejným způsobem nerozplyne i příslib přenosu partií ze všech pěti desek na MR (jako teď byl slibován přenos z obou desek).

Závěrem bych ovšem chtěl oddílu TJ Slovan Karlovy Vary poděkovat za skvěle uspořádanou akci a popřát jim mnoho ještě lepších (zvlášť to MR , či případný kongres, na který si prý také brousí zuby).

Napsal: Jakub Mírka

Karlovy Vary (28.-29. 1. 2006) – MR žáků a juniorů

Překvapení se nekonalo.

Vítězem letošního mistrovství republiky se stal Ondřej Fidrmuc (3.d) z Brna, když jeho jedniným vážným protivníkem v boji o titul byl Jan Prokop (2.d) z Prahy. Ondřej se s ním vypořádal ve 3.kole a po zbývající čas se musel vyloženě nudit. Zbytek startovního pole se totiž skládal pouze z kyuových hráčů a ti nemohli být důstojnými soupeři aspirantovi na 4.dan. Stejně tak se J. Prokop mnoho nenadřel s druhým místem.

Na třetí příčku si brousilo zuby více hráčů, avšak další příslib brněnského klubu – Ondřej Kruml (1.k) – úspěšně odrazil všechny ataky. Přes prohru s Fidrmucem a Prokopem neztratil svou jistotu a postupně se vypořádal s M. Lapáčkem (4.k), M. Šosem (4.k), L. Podpěrou (3.k). Posledně jmenovaný obsadil celkově 4.místo a tím triumfoval v kategorii do dvanácti let. Česko v něm má velkou naději, jelikož se může výrazně prosadit na blížícím se evropském šampionátu v Petrohradě a napodobit tak své předchůdce z minulých let. Na solidním pátém místě skončil M. Lapáček z Ostravy a minisouboj čtvrtých kyu tak zvrátil na svou stranu.

Samotnou kapitolu turnaje napsal – syn slavného hráče – Michal Daněk (4.k), jenž svým „výkonem“ strhl veškerou pozornost na svou stranu a zastínil i vítěze jednotlivých kategorií. Jeho originální zahájení (jednobodový skok přes tengen známý jako „Heziho ***“) vypadalo velice efektně, ale výsledkově bylo katastrofální. Po dvou ještě přijatelných prohrách přišla na řadu dvě zcela nečekaná zaváhání a to s V. Rysem (10.k) a A. Bursíkem (11.k). Celkově hrozivý výsledek už nemohla zachránit ani výhra v posledním kole nad J. Bártovou (14.k). Můžeme jenom doufat, že to byl pro Michala ojedinělý výpadek a v budoucnu se vydá po stopách svého otce Vladimíra.
Naopak dvakrát fantasticky zabodoval Vojtěch Rys z Prahy, když porazil právě M. Daňka a T. Černotu (7.k).

Paralelně probíhající dětskou grand prix (turnaj 13×13) ovládl začínající Oldřich Mahdal z Nového Boru, když z devíti kol ztratil pouze jeden bod. Doplňkový turnaj v atari go vyhrál další zástupce novoborského klubu – Patrik Halčin.

Pořadatelé turnaje připravili pro zúčastněné skvělé podmínky, které se pro juniorskou kategorii výborně hodí. Ubytování ve čtyřlužkových pokojích, odpovídající hrací místnosti, slušné stravování a to vše pod jednou střechou penziónu Hestia, který se nachází v blizkosti centra města. Hlavní rozhodčí a ředitel Jiří Ďurovič, který měl navíc po ruce celou řadu vedlejších rozhodčích, zajistil turnaji hladký průběh a stejně tak se M. Chrzovi podařilo udržet pořádek během DGP.

Abychom však jenom nechválili, je třeba upozornit i na nedostatky. Určitě turnaji neprospělo pozdní zveřejnění propozic a poněkud zvláštně zvolené startovné. Celkový počet dvacetičtyř účastníků působí docela smutně. Nemluvě o kvalitě obsazení turnaje, což už ale není problém pořadatelů, ale celého českého go. Doba, kdy se o juniorský titul rvala desítka danových hráčů, je z nějakého důvodu pryč. K zlepšení situace může pomoct jedině systematické vyučování go na základních školách, aby mohli vyrůst noví Šiltové a Horové.

Karlovy Vary (10.-11. 12. 2005) – GPČR

V prosinci se uskutečnil 5.ročník Vánočního turnaje v malebném kraji Svatošských Skal. Tentokrát byl zařazen do české Grand Prix a zároveň do nově vzniklé ČMLK. Na účastníky byl opět připraven specifický systém turnaje (rozdělení do skupin po šesti podle ratingu) – rovné partie každý s každým. Letos přijelo velice silné obsazení, a proto musel například silný David Holeček (4.d) , kvůli horšímu ratingu, hrát až v druhé skupině. První skupinu a zároveň celý turnaj vyhrál Ondřej Šilt (6.d) z TJ Slovan Karlovy Vary. Na druhém místě skončil Jan Hora (5.d) a potvrdil tak vzrůstající formu v roce 2005, kdy se v ratingu posunul za Šilta a klepe tak na bránu 6.dana. Naše dvě stálice R. Nechanický a V. Daněk (oba 6.d) obsadili třetí a čtvrté místo a musí se smířit s tím, že mládí míří tvrdě kupředu. Skupinu uzavřeli Vít Brunner a Ivan Kostka, kdy posledně jmenovaný uhrál nelichotivou nulu a proslýchá se, že už znovu ukončuje svou kratičkou amatérskou kariéru. Bez ztráty kytičky propluli turnajem kromě Šilta ještě D. Holeček, B. Klaudis (oba z Prahy) a J. Smutný z Brna. Kategorii 20.kyu zcela ovládl karlovarský Leoš Houser. (Kompletní výsledky se ukrývají v nadpisu.) Pokud vám příjde zvláštní, že Petr Cipra (4.d) hrál až v deváté skupině, tak nejste úplně sami. Ale vysvětlení je prosté – Petrův pozdní příjezd. Ještě by bylo příhodné poděkovat organizátorům za uspořádání tradiční zabijačkové hostiny, která se nadmíru vyvedla. Další ročník karlovarského turnaje se s největší pravděpodobností uskuteční na jiném místě než doposud. Kdo nepřijel ani letos, může začít pomalu litovat. Atmosféra rekreačního střediska ve
Svatošských Skalách je vskutku neopakovatelná.